Ing. Z. Landsfeld: ME LAT 2010

MISTROVSTVÍ EVROPY V LATINSKOAMERICKÝCH TANCÍCH 2010.

Ostrava, ČEZ Aréna, 19.června 2010. Den, který já jsem měl ve svém plánovacím kalendáři takto popsán červeně. Ano, tuto akci jsem si zapsal červenou propiskou. Skutečně jsem tento termín považoval za sváteční a podle toho se také zařizoval. Nedovedu si představit, že bych, jako porotce, trenér a v neposlední řadě odborný lektor, v Ostravě inkriminovaný den chyběl. Nechyběl bych určitě ani jako aktivní soutěžní tanečník, což je samozřejmě už minulostí, ale pamatuji si stále dobře, jak jsem kdysi smýšlel a jednal. Je mi proto naprosto nepochopitelné, že, i přes výhodnou nabídku vstupenek na svazových stránkách s cílenou propagaci, se mezi tanečníky a odborníky prodalo, cestou této akce, pouhopouhých 14 lístků (slovy čtrnáct).
Bylo také nad moje chápání, že jsem některé trenéry a tanečníky, nemohl najít, protože u toho prostě nebyli.
Ale…, pojďme raději k dění na parketě.

1.kolo
Soutěžit se začalo odpoledním předkolem 66 párů z 34 zemí, které se prezentovaly z přihlášených 69. Chyběli pouze bezvýznamní „atleti“ z Islandu, Irska a Běloruska.
Už v tomto prvním kole bylo jasné, že soutěž bude maximálně „nabitá“, protože tu není nasazených. Troufám si říci, že nabitější než v Blackpoolu, ze kterého jsem se nedávno vrátil.

Redance
Následoval Redance, do kterého, žel, spadli i Tomáš a Martina Markovi, jedni z našich reprezentantů.
Druhý náš pár Radim Přádka a Kateřina Kolmanová postoupil přímo mezi nejlepších 36.
Nevím, co bylo příčinou zklamání, které nám připravili a jistě i prožívali Markovi. Tomáš sice říkal, že do prvního kola dal všechno, ale mně se to tak trochu nezdálo. Viděl jsem, pravda, jen poslední dva tance předkola, ale jestli byla jejich energetická bilance stejná u prvých třech tanců, tak se moc nedivím že „uvízli“. Možná však, že začátek „přepálili“ a já viděl jen výsledek únavy z jejich počáteční přehecovanosti. Opravdu nevím!

Nejlepších 48 párů
Do osmačtyřicítky ale postoupily obě naše dvojice (pochopitelně Tomáš a Martina z redancu, Radim a Katka přímo, jak jsem již napsal).
Tomáš s Martinou se převlékli (možná, že takhle oblečeni měli tančit od začátku) a podali výborný výkon, už ten, na který jsme si v poslední době zvykli. Nicméně „punc redancu“ již sám o sobě téměř dokonale likviduje šanci na další postupy a tak je většinou veškerá snaha o zlepšení marná. A také byla! 40.místo zdaleka nevyjadřuje možnosti tohoto mladého páru, který nás, mj., na titulárních soutěžích IDSF dospělých reprezentoval poprvé.
Radim s Katkou, zřejmě povzbuzeni počátečním úspěchem, tančili tak dobře, jak jsem je už dlouho tančit neviděl. Odměnou jim bylo 29. – 30.místo – velmi pěkný výsledek. Možná, že kdyby podávali takové výkony i předtím, byli by ještě výš.
 

 
^{(Foto: vlevo: RobRonda.com - zveřejněno se svolením autora; vpravo: archiv redakce)}

Čtvrtfinále
Do čtyřiadvacítky postoupili pochopitelně všichni favorité a ti u nichž se to dalo čekat (žádné překvapení). Na tomto místě bych se však znovu vrátil k postřehu, který jsem uvedl ve svých hodnoceních Blackpoolu. Inspiroval mě k tomu, pro změnu, slovenský pár Jiří Hein – Lucia Krnčanová. Jiří si také pomohl odchodem z Čech a tady nyní postoupil do dvacetčtyřky (celkově dokonce 18.)!!

Semifinále
Přišlo semifinále a s ním už některé „ztráty“. Mám na mysli oba španělské páry nebo dánský pár Bager – Jeliazková či Rebrov – Liepniece z Lotyšska. Když jsem se však díval na sestavu a výkony „semka“, tak jsem se ani moc nedivil, spíš mne pak překvapilo konečné nelichotivé umístění těchto mých tipů v té čtyřiadvacítce.

Finále
Finále pak bylo skutečně senzační a dokonale strhující. Nekvalifikoval se do něj anglický pár Neil Jones – Ekaterina Sokolova (v Blackpoolu dokonce 3.) a Vladimír Karpov s Mariyou Tzaptashvilli (druhý nejlepší ruský pár), což někteří odborníci nemohli „rozchodit“. Sólové tance Rumba a Pasodoble zvedaly diváky ze sedadel „zvláště vysoko“. Bouřlivá atmosféra, povzbuzování a reakcí, však trvala i při společných výkonech párů na taneční ploše.
Mezi prvními dvěma páry nebyl prakticky žádný evidentní rozdíl. Byl jsem jen zvědav, zda zvítězí energie prioritně koncentrovaná do muzikálnosti a tanečnosti, nebo energie prioritně koncentrovaná do pohybové působnosti a přesvědčivosti. Že zaslouženě zvítězil první přístup, nebylo mnohým divákům po chuti a z celkové reakce publika se zdálo, že objektivně měl vyhrát druhý přístup. Já sám jsem měl po soutěži podobný pocit, ale druhý den následující exhibice mne přesvědčily o opaku. Třetí pár měl obě zmíněné složky dokonale vyrovnané, ale ještě ne tak propracované. Relace mezi čtvrtým a pátým párem byly zase velmi podobné relacím mezi prvním a druhým, tady bych však oficiální výrok přece jenom otočil (akreditovaní porotci v čele s panem Kučerou se jistě na mne nebudou hněvat).
Jsem také toho názoru, že kdyby místo posledního páru ve finále byl v závěrečném kole někdo jiný, nic by se nestalo, stejně tak, jak se nestala žádná křivda, když tam byl.

Výsledky
1.Alexey Silde – Anna Firstova Rusko.
2.Zoran Plohl – Tatsiana Lahvinovich Chorvatsko.
3.Aniello Langella – Khrystyna Moshenska Itálie.
4.Jurij Batagelj – Jagoda Strukelj Slovinsko.
5.Martino Zanibellato – Michelle Abildtrup Dánsko.
6.Gabriele Goffredo – Antonia Goffredo Itálie.

GALASHOW S LATINOU
V neděli 20.června večer se uskutečnila v ČEZ Aréně druhá část PILOTNÍHO PROJEKTU NOVÉHO FORMÁTU MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ IDSF – GALA SHOW S LATINOU interního pořadového čísla III. Stejně jako při finále předchozího dne, uskutečnila ČT 4 přímý přenos z tohoto vlastně Gala-koncertu a bylo na co koukat. Zpěváci Lucie Bílá, Martin Chodur, Marie Rottrová, Dan Nekonečný, Markéta Konvičková, Rock &Roll Band Marcela Wooodmana a figurka Ruda z Ostravy se pod průvodním slovem Jolany Voldánové a Romana Vojtka spojili s finálovými tanečníky (i jedním českým párem) a vznikla opravdu velkolepá show. Přes přímý přenos, aktérům projevovala obdiv zcela naplněná sportovní hala. Měli jsme mj. i možnost shlédnout prezidenta ČSTS ing Petra Odstrčila a známou porotkyni Star Dance ze Slovenska Táňu Drexler.

Poděkování
Již jsem chtěl svůj článek skončit, ale, když jsem si ho celý přečetl, došlo mi, že jsem ve svém počátečním rozhořčení vlastně ani nepoděkoval pořadatelům, spolupořadatelům a činovníkům či sponzorům za ony popsané, krásné a úspěšné akce, pod záštitou primátora města Ostravy Ing. Petra Kajnara.
Obvykle to dělám v úvodu, ale nic snad nezkazím, když to udělám na závěr.
Tedy:
Český Svaze Tanečního Sportu, T.T.TRADE – Vítkovice s.r.o, Předsedo organizačního výboru Františku Dávidku, Milane Šatane, Kamilo Odstrčilová, Figar Dance Bande, sčitatelé, porotci IDSF a všichni sponzoři, děkujeme vám za nezapomenutelné zážitky.

Ing. Zdeněk Landsfeld